Skip to content

Střešní výzdoba holštýnských statků

4.7.2014

Soubor střešních ozdob v několika oblastech Holštýnska je natolik zvláštní a ucelený, že se již vícekrát objevil názor, že se jedná o vývojově i druhově odlišné formy výzdoby. Náš všeobecný přehled dává ovšem za pravdu spíše tomu, že se jedná o umělecky propracovanější a vyvinutější formy všeobecné střešní výzdoby. Důkladný výzkum všech dostupných druhů střešních ozdob ukazuje na to, že ohledně vzniku a rozvoje těchto pokladů lidové kultury existují určité souvislosti. Značka pro pokračování textu

Lotyšsko, lielvārdské tkané pásky

6.1.2013

Lielvārde je město v Lotyšsku v historickém regionu Vidzeme. Ze zdejších končin pocházejí tzv. lielvārdské tkané pásky. Jedná se o pásky zdobené baltskými geometrickými vzory provedené v bílé a rudé barvě. Obrázky lze po naklinknutí zvětšit.

Zde jsou tyto pásky k vidění jako součást kroje při lotyšském svátku písní (Latviešu Dziesmu svētki). Zdroj: flickr

Zde jsou tyto pásky k vidění jako součást kroje při lotyšském svátku písní (Latviešu Dziesmu svētki). Zdroj: flickr

Značka pro pokračování textu

Mušov, germánská královská hrobka

16.12.2012

Germánská královská hrobka z 2. století n. l. byla objevena v roce 1988 u Mušova v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Hrobka měla asi dutý prostor, což možná dokazuje větší poškození některých nádob při zhroucení dřevěného stropu. Přestože hrobka byla už v minulosti vykradena, podařilo se z ní zachránit skoro dvě stovky germánských a římských nálezů.  Patří mezi ně například 5 stříbrných nádob, 20 skleněných nádob, 8 bronzových nádob, římská  a germánská keramika,  nejméně dva picí rohy, bronzová dvouplamenná lampa, bronzový skládací stolek s koňskými hlavami, zlaté a stříbrné ozdoby, početná výzbroj v podobě jednosečného meče, stříbrem tauzovaného kopí, 15 dalších hrotů kopí a šípů, zbytky tří štítů, římský šupinový pancíř, bohatě zdobený opasek a ostruhy. Některé nálezy v hrobce pocházejí už z 1. století, což asi vypovídá o jejich delším užívání. Další nálezy pocházejí z období druhé poloviny 2. století a vypovídají o bohatství germánského vládce žijícího v blízkosti římského osídlení v období Markomanských válek. V hrobce se už dříve podařilo prokázat uložení dvou dospělých mužů. Jednalo se tedy buďto o současný dvojhrob a nebo o germánskou dynastickou hrobku do které byli postupně uloženi dva vládci germánského kmene. Podle jiného novějšího výzkumu byli v hrobce uloženi dva muži a jedna žena, což by potvrzovalo teorii o germánské dynastické hrobce. Značka pro pokračování textu

Runové kopí z Mosu (Gotland)

12.12.2012
runové kopí nalezené z lokality Mos, Gotland

runové kopí pocházející z lokality Mos, Gotland; foto: http://www.arild-hauge.com

Značka pro pokračování textu

Bezno, germánské kopí

11.12.2012

Železný hrot germánského kopí nalezený v katastru obce Bezno v okrese Mladá Boleslav. Hrot kopí je tauzovaný mosazí. Kroužky na kopí by mohly symbolizovat Slunce (?). Hrot kopí je zadatován pravděpodobně do druhé poloviny 2. století n.l.

Použitá literatura:

  • Droberjar, Eduard. Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě; 2002.
  • Waldhauser, Jiří; Košnar, Lubomír. Archeologie Germánů v Pojizeří a v Českém ráji; 1997. (obrázek)

Torcello, Itálie; hrot gótského kopí

10.12.2012

Tento hrot germánského kopí nalezl Dr. Ingvald Undset v roce 1883 v malém muzeu na lagunovém ostrově Torcello vzdáleném dvě hodiny veslování od Benátek v Itálii. Zakladatel muzea jej krátce předtím našel na farmě, kde bylo tak dlouho, jak si rodina pamatovala. Bylo napíchnuté na dřevěném bidle a sloužilo jako pohrabáč. Hrot kopí je vyroben z bronzu, podle patiny vypadá, že byl vykopán ze země. Autor knihy k runovému nápisu na kopí uvádí:  „je-li má transliterace správná, reverzní/obrácené runy dávají TENINGAE“, (…) čtenář si má prý všimnout zajímavého jednoramenného T a dále F s rovnými rameny. Runový nápis má vyjadřovat údajné jméno majitele a má znamenat Dán nebo Dánův syn. Autorovi se zdá, že pochází z gótského tažení, nicméně je prý dobrá náhoda, že se zachovalo, když tak často měnilo majitele… Osobně se mi tento výklad run nezdá pravděpodobný. Kromě runového nápisu lze na kopí spatřit symbol svastiky, triskelu a blesků (patrně svazek blesků).  Zajímavé je, že toto kopí bylo vyrobeno z bronzu a ne ze železa. Na našem území byl nalezen v Berouně germánský hrob ze 4. století s bronzovým mečem a rovněž bronzovým hrotem kopí. Podle Eduarda Droberjara (Encyklopedie  římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, 2002, str. 16) měly bronzové zbraně v germánském hrobě v Berouně symbolický význam jako insignie významného jedince. Germánské kopí z obrázku níže pochází možná ze stejné doby, tedy z období okolo 4. století. Bylo zřejmě majetkem nějakého příslušníka germánského kmene Gótů pronikajících na území Římské říše. Obrázek je z knihy Handbook of the old-northern Runic monuments of Scandinavia and England. 1884. Obrázek níže je možné po naklinknutí zvětšit.  Značka pro pokračování textu

Radwanice, germánské nálezy

9.12.2012
Germánské nálezy z 1. století n. l., Radwanice, Dolní Slezsko, Polsko.

Germánské nálezy z 1. století n. l., Radwanice, Dolní Slezsko (Dolnoslezské vojvodství), Polsko. Přezka, spony a keramika zdobená svastikovými meandry.

Použitá literatura:

  • Droberjar, Eduard (ed.); Archeologie barbarů. 2010.