Skip to content

Věteřovská kultura, Hradisko u Kromeříže

1.7.2009

Přibližně okolo let 1600 před naším letopočtem, na rozhraní starší a střední doby bronzové zasáhl „moravskou“ únětickou kulturu silný vliv z území dnešního Slovenska. Vzájemným ovlivňováním této „slovenské“ maďarovské a únětické kultury se postupně vytvořila tzv. věteřovská kultura. Tato kultura doby bronzové byla pojmenována podle archeologického naleziště poblíž vesnice Věteřov u Kyjova. Lid věteřovské kultury zakládal osady na vyvýšených místech, někdy nad řekami nebo jejich soutoky. Byly chráněny hradbou a příkopem. Jako hlavní stavební materiál se používalo dřevo, v některých případech byl na stavbu zdí použit kámen. Tyto opevněné osady měly obranný význam a zároveň byly středisky řemesel a obchodu. Vyráběly se zde bronzové sekerky, bronzové jehlice, náramky z drátu a podle velkého výskytu keramiky zde pravděpodobně existovaly specializované hrnčířské dílny. Svastika, stejně jako kříž v kruhu, patřila k známé symbolice této doby. Ozdobné prstence (zděře) z kosti a parohu byly zdobené meandrovitou pásovou vlnovkou, která byla do té doby v našem prostředí neznámým výzdobným ornamentem. Podobné ornamenty se nacházely u maďarovské kultury na Slovensku a zároveň na některých zlatých plíšcích v tzv. šachtových hrobech v Mykénách. Proto se předpokládá, že věteřovská kultura i podunajské kultury střední Evropy byly od začátku doby bronzové inspirovány a udržovaly obchodní styky se starověkými Mykénami a Řeckem. Podobnost některých nálezů zároveň umožňuje datovat věteřovskou kulturu zhruba do poloviny druhého tisíciletí před n. l. Vzhledem k nálezům jantarových korálků baltského původu lze rovněž předpokládat obchodní styky nejen s Mykénami, ale i se severními zeměmi. Kromě výroby a obchodu se lid věteřovské kultury zabýval zemědělstvím, chovem domácích zvířat, skotu, vepřů a ovcí, lovem jelenů, bobrů a rybolovem což je doloženo nálezy kostí. Z nálezů kostí je také zřejmé, že společníkem člověka v této době byl kůň a pes. Mrtví byli pohřbíváni v jámách na sídlištích. Pohřby byly téměř vždy kostrové ve skrčené poloze. Věteřovská kultura měla vliv na pozdější vývoj nástupnické mohylové kultury.

Na sídlišti v Hradisku u Kroměříže se vedle klasických věteřovských nálezů vyskytovala i keramika připomínající podunajskou mohylovou kulturu střední doby bronzové. Bojovný lid střední doby bronzové svým zemřelým hrdinům a vládcům projevoval úctu budováním pohřebních mohyl. Ve stínu našich lesů jsou dodnes tyto mohyly němou připomínkou dávných časů.

1. kříž v kruhu, 2. svastika, 3. meandrovitá pásová vlnovka, 4, 5. keramika; ilustrace: Pravěk Československa, Orbis 1960, Vedoucí autorského kolektivu Jiří Neustupný

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: