Skip to content

Brnění svatého Václava

25.7.2009
by

Brnění, jež v chrámě sv. Vítském se chová, skládá se ze dvou kusů, z košile a límce. Košile jest 1.09 m. dlouhá, i sahá tedy dospělému člověku pod kolena. Rukávy jsou 0.50 m. dlouhé, nahoře užší, dole nepatrně se rozšiřující; obnášíť objem jejich nahoře 0.50 m., dole 0.40 m. V předu při krku jest rozparek 0.28 m. dlouhý. Podobně i při spodním okraji vzadu jest rozparek, jenž vsednutí do sedla umožňoval. Objem košile obnáší 1.20 m.; váha její jest 10 kg. Skládá se z malých 6 mm v průměru měřících dokonale okrouhlých kroužků, jež vzájemně do sebe zasahují. Jsou zhotoveny ze železného drátu tak, že na jednom konci jeho učiněn byl ostrý hrbolek, na nějž druhý konec byl přinýtován.  Jest tedy každý kroužek na tomto místě poněkud zploštělý. Na mnohých místech, zejména na rukávech jest košile již potrhána; vedle velikých trhlin jsou všude dírky menší vzniklé vypadáním kroužků. Jak husté jest pletivo kroužků, možno posouditi z toho, že na 1 cm čtvereční připadá průměrně 11 a půl kroužku! Límec skládá se z užší části určené k ochraně krku a z části širší, sloužící k ochraně plecí a ramen, jež železná košile nepřikrývala. Onu užší část tvoří obdélníkový pásek 50 cm dlouhý, 0.75 cm vysoký, olemovaný na všech stranách třemi řadami kroužků z ryzího zlata zhotovených. Na spodu tohoto pásku přinýtován jest bronzový háček, jenž zapínal se přímo do kroužků protější strany. Část širší skládá se z pěti lichoběžníkových a jednoho trojúhelníkového kusu. Dolejší, největší objem límce obnáší 1.26 m, límec váží 1 kg. Povšimnutí zasluhuje, že kroužky na pásku ohrdlím jsou značně větší nežli na části spodní. Zapínání dělo se při pravém rameni; límec tak tvoří symetrické cípaté zakrytí ramen a plecí.

Obdivuhodna jest dovednost a přesnost, s níž kroužky nepatrného průměru jsou zhotoveny a vespolek spojeny. Pletivo, jaké na brnění Svatováclavském nalézáme, jest totožné s pletivem, jaké bylo ještě v 15. a 16. stol. v obyčeji. Pletivo takové skládalo se buď se samých kroužků nýtovaných, jako jest u brnění Svatováclavského, aneb bývalo složeno tak, že jedna řada skládala se z kroužků snýtovaných a druhá řada z kroužků svářených a tak střídavě dále.

Určiti stáří a původ starých drátěných košil jest velice nesnadno. Drátěných košil užíváno bylo již v době antické hlavně ve vojště říše východořímské. Do severní Evropy dostaly se drátěné košile již v 6. století jakožto zboží obchodní. Dovednými jich zhotovovateli byli Arabové a Peršané, kteříž, jak se zdá, znali se v tažení drátu mnohem dříve nežli Evropané. Codex aureus v klášteře Svatohavelském chovaný dosvědčuje, že bylo brnění již v 8. století obecně užíváno. Starší badatelé míní, že u národů evropských až do počátku válek křižáckých, tedy as do roku 1100 bylo užíváno pancířů z kůže a tkaniv, na něž šupiny nebo kroužky byly našity tak, aby se navzájem kryly; pancíř ten že měl podobu kabátu s rukávy a že sáhal až po kolena. Později byly našívány celé řetízky kroužků vedle sebe, vždy však ještě užíváno bylo koženého nebo tkaného podkladu. Od počátku válek křižáckých že prý teprve jemnější kroužky byly splétány, spájeny a nýtovány, tak že netvořily pouhé řetízky, nýbrž souvislou hustou síť, kteráž již žádného podkladu nepotřebovala.

August Demmin však tvrdí, že v Německu, a tudíž i v zemích sousedních, bylo užíváno drátěných kroužkových košil dávno před křížovými válkami. Nebyli to – tak píše – křižáci, kteří vracejíce se z Jerusalema do vlasti, ji tu zavedli; drátěná košile byla tu již dávno před 11. stoletím rozšířena. Tomuto mínění nasvědčují i hojné nálezy takového pletiva z doby starší. Bohatou sbírku ruských drátěných košil (počtem 48) má hrabě S. D. Šeremetěv v Petrohradě. Z těch mnohé kusy brnění svatováclavskému velice se podobají. I hojné jiné nálezy v ruských mohylách svědčí o tom, že brnění ze železných kroužků spletené, zhotovené v 10. století, bylo v zemích evropských dosti rozšířeno. Tak dosvědčuje i v Torsberském rašenilišti učiněný praehistorický nález, v němž se úplně shodné drátěné pletivo s naším vyskýtá.

Ačkoliv tedy stáří válečného odění ze železných kroužků pleteného nesnadno určiti se dá, přece z toho, co jsme uvedli, zvláště pak proto, že límec zapíná se na pravém rameni, což zřejmě připomíná způsob nositi krzno ještě na rameni pravém spjaté, souditi možno, že i brnění sv. Václavu připisované skutečně pochází z doby, do níž je odvěká tradice klade.

Dr. Antonín Podlaha a Eduard Štittler, Památky archaelogické a místopisné,  1900

Svatý Václav oděný v tradičním brnění. Rekonstrukce profesora Jana Kouly (1855-1919). Na obrázku stojí za zmínku opasek se svastikami.

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: