Skip to content

Hradiště se spečenými valy

10.9.2009
tags:
by

Spečené valy zovou se v archaeologii náspy zbudované převážně z kamene ohněm roztaveného. Počítalo se jich v Čechách osm a sice: Burkovec, u Strakonic, na Kněží hoře u Katovic, u Litoradic [více zde], u Mitova, na Tuhošti, na Vladaři a u Zvíkova; vedle toho bývalo jmenováno i hradiště u Nezabudic a Burgberg u Kadaně.

První upozornil na spečené valy u nás prof. Zippe na sjezdu přírodozpytců v Praze r. 1837, kdež (22. září) o spečených valech na Bukovci přednášel. Záhy na to povšimli si i v sousední horní Lužici podobných valů na ojedinělých kopcích již do rovin vybíhajících, jako na kopci u Löbavy, na Stromberku, na Rothsteinu a j., o nichž pojednali dr. B. Cotta a K. Preusker; všickni shodovali se již tehdy, že kámen těchto valů zúmysla ohněm byl staven, ano von Leonhard první poukázal na podobnost spečených valů s podobnými valy ve Skotsku. Od té doby neobyčejně vzrostl zájem o archaeologii a přirozeně věnována hradištím, jako nejvíce nápadným pozůstatkům dávné minulosti, největší pozornost, takže již Vocelovi známo bylo 18 hradišť s kamennými a spečenými, a 59 hradišť s hliněnými valy; Vocel nečinil zvláštního rozdílu co do příslušnosti národní mezi kamennými a spečenými valy a o podstatě spečených valů cituje pouze dobrozdání Benešovo o spečených valech na Kněží Hoře u Katovic v ten rozum, že valy podobné budovány byly po vrstvách, takže každá vrstva kamene zasypána byla pískem a obložena dřívím, načež silným žárem především písek se roztavil a žárem napolo roztopené kameny spojil. K podobnému úsudku došel při zkoušení hornolužických spečených valů i Virchow, zejména když chemickými zkouškami se prokázalo, že spečené vrstvy kamene obsahovaly více křemíku než původní kámen, z kterého val byl složen.

Největší pozornosti věnoval u nás spečeným valům prof. dr. J. N. Woldřich, kterýž na př. na hradišti u Litoradic, přesně zjistil, že val sdělán byl na třikráte čili ve třech vrstvách, tak sice, že na původní zem položena vrstva dřevěného uhlí, na ni nasypáno něco hlíny, pak vrstva písku a na písek kladen kámen, načež uhlí podspod položené zapáleno. Podobně zjistil i na hradišti u Strakonic v prostřed výše hlavního valu vrstvu uhlí a hlíny i písku, kdežto zevní val vykazoval na spodu vrstvu uhlí, pak vrstvu hlíny a písku, a na té urovnán byl kámen.

Z vlastní zkušenosti mohl bych uvésti především hradiště na Bohuslavci u Smrkovic, kdež strmou ostrožnu nad Otavou uzavírá dvojitý val; v průkopu vnitřního valu zjistil jsem (spolu s profesorem A. Sedláčkem) pod povrchem valu vrstvu uhlí, na něm do červena vypálenou hlínu a poloseškvařené žulové kameny. Naproti tomu na Hradišti u Březnice, kdež jsem před lety s p. řed. Čapkem výzkum prováděl, nalezl jsem val z kamene slabě hlínou prostouplého a na povrchu drnem porostlého; ale když jsem odkryl val při samém vchodu celým průřezem, nenalezl jsem žádné stopy ohně. R. 1906 však, když jsem opět o zkoumání hradiště se pokusil, nalezl jsem spolu s p. uč. Koutem na jižní straně seškvařené kameny podle paty valu, kteréž patrně s valu se skutálely. Podobně shledal jsem i na Tuhošti, když jsem hradiště to s p. pres. J. Hlávkou poprvé navštívil; i tu nalezli jsme při patě valu několik poloseškvařených kamenů, kdežto na valu samém seškvařeného kamene jsme nepozorovali. Rovněž tak zjistili jsme spolu s p. J. V. Želízkem na Kněží Hoře u Katovic, na patě středního dvojitého valu na západním úbočí hory, seškvařené jednotlivé kameny, kdežto ostatní val složen jest z kamene slabě hlinou míšeného. Zajímavým bylo zejména, že jsme tu nalezli dva ploché žulové kameny, na nichž stopy ohně nebylo znáti, kdežto mezi nimi byl stavený křemenitý kámen, který oba ploché žulové kameny spojoval; bohužel jsem oba ploché kameny odloupl, ale na seškvařeném křemenitém kameni, který jsem v musejní sbírce vyložil, je obě ploché strany, jež na žulové kameny přiléhaly, dobře znáti.

Z uvedených právě zkušeností jest tudíš zřejmo, že při budování některých kamenných valů na hradištích používáno bylo ohně, aby písčité, zemité a kamenité vrstvy valu ohněm byly spečeny, že však nedocíleno účinku takového, aby všechno kamení mohutných někdy valů bylo ohněm seškvařeno neb slyto.

Podobného druhu valy zjištěny byly i podél severní hranice Čech, v Míšni, Lužici a Slezku a srovnávány jsou obyčejně se spečenými valy ve Skotsku, čili t. zv. vitrified forts, kteréž se vyskytují v severozápadní části Skotska, ale různí se od našich valů tím, že kámen spečen jest na povrchu valu, a dovnitř valu působení žáru nesahá – tedy způsob opačný, než u nás na hradištích u Smrkovic, u Litoradic a Strakonic zjištěno.

dr. Josef Ladislav Píč, Čechy za doby knížecí, 1909

obrázky: hradiště u Litoradic

související článek: Spečené valy (Karel Sklenář)

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: