Skip to content

Hradiště a přesleny z Hlinska

7.12.2009

Hradiště u Hlinska v okrese Přerov bylo hrazené opevněné sídliště z období eneolitu. Předpokládá se, že někdy v letech 3700 před n. l. vyrostlo nad řekou Bečvou u Hlinska první opevnění. Před polovinou 4. tisíciletí bylo hradiště přestavováno do dokonalejší opevněné podoby. Zaniklo někdy na počátku 3. tisíciletí před n. l. zřejmě nenásilnou cestou.

Základní obživou lidu hradiště u Hlinska bylo zemědělství. Pěstovaly se zde obilniny, ale i jiné plodiny. Len se nepoužíval jenom k textilní výrobě, ale i k lisování oleje ze semen. To je doloženo nalezenými hroudami slisovaných semen. Zároveň se zde provozoval lov, rybářství a chov zvířat. Byly zde nalezené kosti psů a kosti koní. U koňských kostí ale nelze prokázat jestli se  už jednalo o ochočená zvířata. Z divokých plodin zde byly nalezeny pecičky vinné révy, nejstarší známé ve střední Evropě.

Z řemesel je na hradišti doložená výroba keramiky, ale i kovolitectví mědi. Práce s mědí je prokázána nálezy hrudek se surovou mědí, zbytky forem a měděnými výrobky. Byla zde rovněž provozována tkalcovská výroba, což je doloženo nálezy přeslenů, závaží a cívek. Nalezené přesleny jsou natolik zajímavé, že se jim bude věnovat následující samostatný odstavec.

Na hradišti u Hlinska byly nalezeny stovky přeslenů. Některé přesleny  byly bez zdobení, jiné, zastoupené v menší míře, byly tehdejšími lidmi vyzdobeny různými ornamenty a znaky. Převažuje zde tzv. dostředná výzdoba, tedy ornament navazující na kruhový tvar a středovou dírku přeslenu. Výzdobné ornamenty potom směřují paprskovitě od okraje přeslenu ke středové dírce, nebo kolem středového otvoru obíhají. Kromě toho se na přeslenech řidčeji objevují volně umístěné ornamenty. Jak je patrné z následujícího obrázku, vyskytují se na přeslenech symboly rovnoramenného kříže, někdy stočeného do pozice X, symbol připomínající římské číslo 6, symbol vypadající jako písmeno A apod. Za zmínku rovněž stojí rytina vypadající jako jehličnatý stromek z dětského obrázku. Tento stromek archeologové považují za zobrazení stromu života. Paprskovité ornamenty zde zastoupené vytvářejí podobu trojramenného, čtyřramenného, šestiramenného a osmiramenného kříže.

Mezi unikát zdejších nálezů patří přeslen zdobený znaky připomínající písmo. Vidíme ho v nákresu úplně na začátku článku a na následující černobílé fotografii. Domnívám se, že by se v tomto případě, stejně jako v případě písmene A na obrázku výše, mohlo jednat o jakési dávné znaky, které v pozdějších tisíciletích daly vzniknout prvním abecedám. Předpokládám, že první abecedy, stejně jako například runy, nevznikly „ze dne na den“, ale mají svůj pravzor v podobných znacích vznikajících pro náboženské i praktické účely. Podíváme-li se na věc duchovně, odděluju od sebe „božské runy“ a lidské symboly, které jsou pouze naší (midgardskou) interpretací tohoto božského.  Archeolog Jiří Pavelčík se k tomuto nálezu v roce 1981 (vytištěno v Památkách archeologických, 1983, číslo 2) vyjádřil následovně: „Dva ze znaků upomínají na staropalestinskou hlásku „ÁLEF“ (osobní sdělení A. Bartoňka a L. Pallase). Ovšem ani tato shoda nás neopravňuje předpokládat, že se jedná o nápis. Zcela bez výhrad lze souhlasit s konstatováním A. Bartoňka (osobní informace), že v žádném případě se nejedná o příbuznost s lineárním ani hieroglyfickým písmem z Kréty. Tato písmena jsou totiž mladší než nález z Hlinska. Já osobně se domnívám, že se jedná o výzdobu, která zcela náhodně dostala podobu připomínající písmo. S těmito bohatě zdobenými kusy se v období lidu s kanelovanou keramikou ojediněle setkáváme.“

Závěrem bych skončil ještě jednou citací, tentokrát z knihy Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od autorů Karla Sklenáře, Zuzany Sklenářové a Miloslava Slabiny: „Mimořádně bohaté nálezy z této významné lokality nasvědčují i dálkovým stykům (měď z východních Alp, radiolarit či obsidián z jihovýchodu, rohovce z jižního Polska, středomořské korály a mušle) a ukazují, že tu nejspíše bylo sídlo jakési zvláštní, z úrovně dobové společnosti se vymykající komunity soustředěné na specializovanou výrobu a dálkový obchod, bohatstvím i diferencovanou společenskou organizací odlišné od prostého rolnického obyvatelstva z nížin.“ (zvýraznění textu H)

Literatura:

  • Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Karel Sklenář, Zuzana Sklenářová, Miloslav Slabina, 2002.
  • Památky archeologické, ročník LXXIV 1983, číslo 2, vedoucí redaktor Josef Poulík, výkonný redaktor Karla Motyková, konkrétní text: Jiří Pavelčík. Obrázky z této publikace.
No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: