Skip to content

Žárové hroby typu pohřebiště Plátenického

8.12.2009

V době největšího rozkvětu slezského typu objevily se pojednou na př. na pohřebišti Úřetickém nové kulturní proudy, které pak sesíleny novými vlivy, že v druhé polovici pohřebiště úplně starší ráz slezský pozměnily; na pohřebišti u Plátenic z různorodých těch proudů vyvinul se pak samostatný typ hrobový, který podle největšího posud známého pohřebiště u Plátenic nazýván typem plátenickým.

Na pravém břehu řeky Loučné, na mírné písčité výspě, sotva 50 metrů ve vzdálí od pohřebiště lužického typu, prozkoumal jsem veliké pohřebiště jednotného nového rázu o 250 hrobech. Rozloha pohřebiště byla od západu k východu v nepravidelném obdélníku, i zdá se, že pohřbíváno od středu současně k západu i k východu, neboť meče typu hallstattského nalezeny uprostřed pohřebiště a válcovité nádobky o dvou otvorech a na nožkách nalezeny na obou okrajích, kdežto na pohřebišti u Úřetic slezský typ zastoupen byl v jižní a plátenický typ v severní polovici pohřebiště a pak jednotlivými hroby o 20 metrů dále na okraji cihelny.

Hroby, nepravidelně tu hustěji, tu řídčeji rozložené, byly na pohřebišti plátenickém uloženy v původním písku na 1 metr hluboko beze všeho kamenného obložení. Popelnice, pravidlem tvaru mísovitého, s nízkým, poloobloučkovitě prohnutým hrdélkem aneb tvaru hrncovitého s konickým hrdlem a obráceně hruškovitým spodem, postavena s pozůstalými kůstkami nebožtíka k západnímu konci, ostatní pak nádoby kladeny ve všech hrobech úzkým pruhem od západu k východu, což zajisté není nahodilým a znázorňuje patrně polohu nebožtíka na hranici, obráceného obličejem k vycházejícímu slunci, jako průvodci obrozujícího se života. Menší milodary kladeny do popelnice, kdežto nože, meče, zbroj koňská a j. kladeny mezi nádoby; hrob celý pak zasypán mocnou vrstvou popela, sebraného patrně ze společného žároviště, jehož stopa nalezena při severním okraji pohřebiště. Jak označen byl hrob na povrchu, zda nějakým mohylovým násypem neb nějakým znamením jiným, udati nelze, ale lze tak předpokládati, jelikož hroby nikde se nedotýkají a neprotínají, tak že při prohlubování nových hrobů paměť o poloze starých pohřbů musila býti živá.

Bohatá úprava žárových hrobů typu plátenického značí veliký vývoj tehdejšího lidu proti době předcházející: poprvé objevují se tu válečné meče i příslušenství válečných ořů v hrobech, na znamení, že rekovnost národních hrdin nejen ctěna při smrti, ale pokládána i za bohumilou, když rekové vcházeti měli na onen svět v plné zbroji. Mimo to napadne i úpravnost a vkus ve výzdobě a v tvaru nádob hrobových, tak že právě tato rozmanitost, bohatost a vkus novému typu hrobovému dává vlastního význačného rázu i přes to, že základní motivy jsou odjinud.

Dr. Josef Ladislav Píč, 1905. Kráceno, zvýraznění textu: H

Takto informoval o pohřebišti kultury platenické pojmenované po archeologickém nalezišti u obce Platenice (Plátenice) v okrese Pardubice český archeolog Josef Ladislav Píč. Závěrem bych jenom doplnil, že pohřebiště v Platenicích je dnes datováno od pozdní doby bronzové (slezsko-platenická kultura, 1000 až 750 před n. l.) až do pozdně halštatské doby (okolo let 500 před n. l.). Samotná platenická kultura je potom vymezena přibližně lety  800 (750) před n. l. až 4. stoletím před n. l. V Čechách byl v 6. století před n. l. vývoj platenické kultury narušen vpádem neznámého válečnického lidu. Tento válečnický lid je někdy nazýván protokeltským etnikem. Po příchodu tohoto bojovného lidu byla velká část starších hradišť vypleněna a už nebyla obnovena. Lidu platenické kultury se podařilo přežít ve východních Čechách, ale už nikdy nedosáhl své bývalé slávy. Nejpozději do 4. století před n. l. zbytky lidu platenické kultury splynuly z nově příchozími laténskými Kelty.

Poznámky k obrázkům: Všechny obrázky pocházejí z naleziště v Platenicích. Na prvním obrázku vidíme keramickou nádobu zdobenou rovnoramenným křížem. Na druhém a třetím obrázku proti sobě jsou meče bojovníků. Na posledních dvou obrázcích je keramická nádoba zdobená rovnoramenným slunečním křížem a nádoba zdobená  pětiúhelníkem.

Literatura:

  • Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Karel Sklenář, Zuzana Sklenářová, Miloslav Slabina, 2002.
  • Starožitnosti země České, Díl II, svazek 3, Čechy na úsvitě dějin, dr. Josef Ladislav Píč, 1905, obrázky z této knihy.

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: