Skip to content

Znaky na slovanské keramice

19.12.2009

Již od 19. století se vedou diskuze o skutečném významu a způsobu výroby znaků na slovanské keramice. Tyto znaky byly umísťovány na vnější část dna nádoby, vyjímečně dovnitř. Existuje teorie, že tyto značky byly součástí hrnčířského kruhu a vtiskly se do nádoby během její výroby. Jiná teorie naopak zastává názor, že byly vyraženy kolkováním po sejmutí nádoby z hrnčířského kruhu ještě před jejím vypálením.

Zároveň se vedou diskuze o významu značek. Předpokládá se, že buďto šlo o značku hrnčíře a jeho dílny, nebo o symbol magického významu jehož úkolem byla ochrana nádoby a jejího obsahu. Není vyloučené, že některé znaky jako například svastika, kříž v kruhu a pod. mohly mít původně význam spíše magický, ale s rozvojem hrnčířského řemesla   mohlo dojít během staletí ke změnám v chápání symbolů a jejich používání jen jako značek výrobce.

Nejstarší symboly na slovanské keramice se objevují v 8. století n. l. v nálezech na jihozápadním Slovensku. V Čechách se začínají používat až v 9. století a jejich hlavní výskyt je doložen v 10. století n. l. Znaky na keramice byly nalezeny i v jiných slovanských zemích, například v Rusku. Během vrcholného středověku postupně značky na dnech nádob mizí. Ve středověku byl zaveden rychle se točící hrnčířský kruh ze kterého bylo nutné nádobu odříznout pomocí struny. Pokud by symboly byly součástí hrnčířského kruhu ze kterého se následně otiskly do dna nádob, nebylo by možné nádobu pomocí struny odříznout. Předpokládá se proto, že mizení znaků na dnech nádob souvisí se zaváděním jiného hrnčířského kruhu a má tedy praktický význam. Je ale možné, že tato změna se projevila i z důvodů změny náboženských představ tehdejších lidí.

Archeologické nálezy ze slovanského hradiště u Vraclavi v okrese Ústí nad Orlicí. Hradiště bylo v raném středověku nazýváno Vratislav. Bylo založeno asi v 11. století a zmínky o něm pocházejí ještě z první poloviny 13. století. Na obrázku stojí za povšimnutí symbol svastiky (zahnutá ramena znaku jsou ještě zčásti patrná) a kříž v kruhu.

Archeologické nálezy ze slovanského hradiště u Vraclavi v okrese Ústí nad Orlicí. Hradiště bylo v raném středověku nazýváno Vratislav. Bylo založeno asi v 11. století a zmínky o něm pocházejí ještě z první poloviny 13. století. Na obrázku stojí za povšimnutí symbol svastiky (zahnutá ramena znaku jsou ještě zčásti patrná) a kříž v kruhu. Zdroj: Píč 1909.

Levý Hradec leží severozápadně od Roztok. Na severním okraji dnešního Žalova se nalézá raně středověké slovanské hradiště. Hradiště proslulo zejména tím, že zde v 80. letech 9. století kníže Bořivoj postavil první křesťanskou svatyni. V únoru 982 došlo na Levém Hradci k volbě Slavníkovce Vojtěcha druhým pražským biskupem. Vojtěch se později vypravil do Pobaltí k pohanským Prusům. V pruské zemi se v duchu tehdejších křesťanských zvyklostí zabýval kácením posvátných stromů. To se mu nakonec hrubě nevyplatilo a za svou misionářskou činnost zaplatil životem. To už je ale jiný příběh.

Počátek hradiště v Levém Hradci lze klást do první poloviny 9. století. Během 10. století význam hradiště patrně poklesl, což možná souvisí s rostoucím významem Pražského hradu. Přesto bylo hradiště i v 10. století přestavováno a bylo zde opravováno opevnění. Zaniklo možná násilnou cestou asi v 11. století, o čemž může vypovídat hromadný nález 37 denárů Břetislava I. nalezených v jedné jámě v předhradí. Z hlediska našeho zájmu stojí za povšimnutí sluneční znaky na slovanské keramice z Levého Hradce vyobrazené na obrázku níže.

Starožitnosti země České; díl III. Svazek I.; Čechy za doby knížecí. Dr. Josef Ladislav Píč. 1909.

Slovanská keramika z Levého Hradce. Zdroj: Píč 1909.

V sousedství středu města Čáslavi se nalézá protáhlá, mírně vyvýšená ostrožna zvaná Hrádek.  Na konci 19. století probíhal na vrcholové plošině Hrádku archeologický výzkum pod vedením K. Čermáka. Většina dokumentace tohoto výzkumu podlehla během 20. století zkáze, takže dnes už není možné provést úplné vyhodnocení tehdejších nálezů. I přesto ale můžeme nejstarší slovanské osídlení čáslavského Hrádku datovat do období 9. a 10. století. Je to doloženo nejen keramickými nálezy, ale i jednou bronzovou pozlacenou průvlečkou z řemení meče, což vypovídá o přítomnosti vyšší společenské elity v těchto místech. Existuje teorie, že zde mohlo být jedno z  center panství Slavníkovců, což se zdůvodňuje shodou jména Čáslavi se jménem jednoho ze Slavníkových synů pobitých roku 995 na Libici. Nejvíce zdejších archeologických nálezů   pochází až z 11. a 12. století kdy se Hrádek u Čáslavi stal důležitou součástí hradské organizace přemyslovského státu. Za zajímavost rovněž stojí, že mezi archeologickými nálezy z Hrádku se nachází zlomky keramiky s různými symboly včetně svastiky a kříže v kruhu (přiložený obrázek).

Slovanská keramika z Hrádku u Čáslavi. Zrdoj: Píč 1909.

Slovanská keramika z Hrádku u Čáslavi. Zdroj: Píč 1909.

Výběr znaků na dně slovanských nádob z Čech a z Ruska. 1- 6 Želenice, 7 Mělník, 8 – 16 Gnězdovo, 17 býv. Tverská gub., 18 – 22 Levý Hradec, 23 – 29 Čáslav, 30 – 34 Hradec Králové, 35 Čáslav. Zdroj: Niederle 1931.

Znaky na velkopolské keramice. Zdroj: Kostrzewski 1949, 266.

Znaky na velkopolské keramice. Zdroj: Kostrzewski 1949, 266.

Nádoba z Hnězdna s křížem v kruhu. Zdroj: Kostrzewski 1949, 267.

Nádoba z Hnězdna s křížem v kruhu. Zdroj: Kostrzewski 1949, 267.

Kříž a svastika na keramických střepech ze slovanského hradiště Vlastislav v okrese Litoměřice. Hradiště je řazeno přibližně do 9. století.

Kříž a svastika na keramických střepech ze slovanského hradiště Vlastislav v okrese Litoměřice. Hradiště je řazeno přibližně do 9. století. Zdroj: Váňa 1968.

Sluneční kroužek, čtverec rozdělený na čtyři díly, svastika (?), kříž v kruhu, osm paprsků na jiných střepech z Vlastislavi.

Sluneční kroužek, čtverec rozdělený na čtyři díly, svastika (?), kříž v kruhu, osm paprsků na jiných střepech z Vlastislavi. Zdroj: Váňa 1968.

Různé typy značek na dnech slovanských nádob. Zdroj: Sklenář 1981, 408.

Různé typy značek na dnech slovanských nádob. Zdroj: Sklenář 1981, 408.

Znaky na dnech slovanských nádob. Zdroj: Váňa 1990, 184.

Znaky na dnech slovanských nádob. Zdroj: Váňa 1990, 184.

Znaky na slovanské keramice. Zdroj: Lutovský 2001.

Keramika z konce 13. století z Pernolce. Zdroj: Lodrová - Pavlík 2008.

Keramika z konce 13. století z Pernolce. Zdroj: Lodrová – Pavlík 2008, 208.

Budeč - Na Týnici. Zdroj: Ivo Štefan, Ivan Krutina; Raně středověké sídliště, hromadný hrob a pohřebiště na Budči

Budeč – Na Týnici. Pod číslem deset je patrně kříž v kruhu ze dna nádoby. Zdroj: Ivo Štefan, Ivan Krutina; Raně středověké sídliště, hromadný hrob a pohřebiště na Budči

Keramické nádoby z okolí Semonic v Jaroměři v okrese Náchod. Nádoby se slunečními kříži byly pomocí přiložených mincí zadatovány do první poloviny 14. století. Ježek, Martin. Jaroměřsko v raném středověku; Archeologické rozhledy, ročník LIX – 2007, sešit 3

Keramické nádoby z okolí Semonic v Jaroměři v okrese Náchod. Nádoby se slunečními kříži byly pomocí přiložených mincí zadatovány do první poloviny 14. století. Zdroj: Ježek, Martin. Jaroměřsko v raném středověku; Archeologické rozhledy, ročník LIX – 2007, sešit 3

Vyobrazená keramická nádoba byla nalezena spolu s dalšími nádobami, zvířecími kostmi a fragmentem kostěného předmětu ve vyhloubené jímce zdokumentované ve sklepě domu v Soukenické ulici v Praze - Novém Městě. Nádoba s křížem v kruhu je datována do 14. století. Zdroj: Ježek, Martin; Chytráček, Miloslav; Lojek, Tomáš; Prokopová, Anna. K pre-historii dvou Měst pražských. Archeologické rozhledy, ročník LXI – 2009, sešit 1.

Vyobrazená keramická nádoba byla nalezena spolu s dalšími nádobami, zvířecími kostmi a fragmentem kostěného předmětu ve vyhloubené jímce zdokumentované ve sklepě domu v Soukenické ulici v Praze – Novém Městě. Nádoba s křížem v kruhu je datována do 14. století. Zdroj: Ježek, Martin; Chytráček, Miloslav; Lojek, Tomáš; Prokopová, Anna. K pre-historii dvou Měst pražských. Archeologické rozhledy, ročník LXI – 2009, sešit 1.

Použitá literatura:

  • Kostrzewski, Józef 1949: Kultura prapolska. Poznaň.
  • Lodrová, Marcela – Pavlík, Čeněk 2008: Průzkumy sýpky na místě tvrze v Pernolci a podrobné vyhodnocení získaných zlomků kachlů. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada Historie 19, Plzeň.
  • Lutovský, Michal 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
  • Niederle, Lubor 1931: Rukověť slovanské archeologie.
  • Píč, Josef Ladislav 1909: Starožitnosti země České. Čechy za doby knížecí.
  • Sklenář, Karel 1981: Od pěstního klínu k Přemyslově radlici. Praha: Albatros.
  • Váňa, Zdeněk 1968: Výsledky výzkumu slovanského hradiště v letech 1953 – 55 a 1957, Památky archeologické 59/1.
  • Váňa, Zdeněk 1990: Svět slovanských bohů s démonů. Praha: Panorama.
  • Zdroj:  Štefan, Ivo; Krutina, Ivan; 2009: Raně středověké sídliště, hromadný hrob a pohřebiště na Budči.
  • Ježek, Martin. Jaroměřsko v raném středověku; Archeologické rozhledy, ročník LIX – 2007, sešit 3.
  • Ježek, Martin; Chytráček, Miloslav; Lojek, Tomáš; Prokopová, Anna. K pre-historii dvou Měst pražských. Archeologické rozhledy, ročník LXI – 2009, sešit 1.
Komentáře: 2 leave one →
  1. 10.7.2012 15.05

    Velmi zajímavé symboly. Že by to byly skutečně „jen“ jakési značky hrnčířů, na to se mi to zdá příliš složité…

  2. Stanka Gontová permalink
    2.9.2013 13.28

    Našli jsme na půdě něco jako razidlo, nebo pečetidlo? Je to nástroj snad z bronzi, nevím k čemu se mohl používat, čtvercového tvaru se sraženými stranami, jako kdyby byl do něčeho zasazen, vyobrazení v nepravidelném kruhu kříž?, nebo zkřížená kladívka a po 60 stupních mezi rameny kříže jako šipka směřující od středu. Strana tohoto čehosi je cca 5-7 mm. Nevím si rady, hledám mezi symboly cechů, měst, rodů a nic. Inspiruje mě někdo? Děkuju. Gontik

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s