Skip to content

Germánské nálezy z Třebusic

27.3.2010

V následujícím článku o germánském archeologickém nalezišti v Třebusicích je na jednom obrázku germánská pohřební urna se svastikovým meandrem. Tento druh výzdoby není nijak ojedinělý a v naší zemi byl nalezen motiv svastikových meandrových pásů na několika germánských nalezištích z 1. a 2. století n. l. Ačkoliv byla samostatně vypodobněná svastika pro starověké Germány známým symbolem (jak je vidět například zde na prvním obrázku), tento meandrový ornament na naše území pronikl pravděpodobně z římského prostředí. Tuto teorii o antickém původu svastikových meandrů razil například Emanuel Šimek. Na základě archeologických nálezů takto zdobených římských bronzových cedníčků na víno  se profesor Emanuel Šimek domníval, že právě tyto cedníčky byly vzorem pro výzdobu germánské keramiky svastikovými meandry. Motiv svastikových meandrů se objevuje na keramice (popelnicích) v 1. a 2. století n. l. v Čechách, v Německu u polabských Germánů a v Polsku.

germánská keramická nádoba z Třebusic zdobená svastikami

germánská keramická nádoba z Třebusic zdobená svastikami

Germánské pohřebiště ve středočeských Třebusicích patří k nejdůležitějším českým a evropským archeologickým nalezištím starší doby římské. První žárové hroby zde byly objeveny při stavbě silnice do Kralup už v roce 1921. od té doby zde s přestávkami probíhal výzkum až do roku 1963. Na pohřebišti bylo postupně prozkoumáno téměř 900 žárových hrobů, původní počet hrobů se ale odhaduje až na tisíc. Podle nálezu tzv. plaňanských pohárů lze soudit, že se zde začalo pohřbívat už během 1. století př. n. l. Zdejší germánské osídlení tedy existovalo už před příchodem Marobudovo Markomanů. Po obsazení Čech germánskými Markomany našlo třebusické pohřebiště své největší uplatnění a poslední zdejší hroby jsou datované do druhé poloviny 2. století n. l. V tomto případě se jednalo o několik významných bojovníků-jezdců, kteří se účastnili markomanských válek proti Římanům.

keramická nádoba se svastikovým meandrem

keramická nádoba se svastikovým meandrem

Pohřebním zvykem tehdejších Germánů bylo převážně spalování mrtvých. Na třebusickém pohřebišti se ve většině případů pohřbívalo v popelnicích (urnách), ale i pouhým vsypáním popela do země. Je možné, že v takovémto případě byl popel z nebožtíka původně uložen v koženém váčku. Do popelnic se kromě popele z pohřební hranice vkládaly různé milodary. Některé z těchto předmětů na sobě nesou známky ohně, zatímco jiné byly přidány k mrtvému až po jeho spálení. Popel z většiny spálených těl byl nasypán do keramických popelnic  někdy zdobených meandrovými vzory pomocí ozubeného kolečka. Poslední pochovaní bojovníci z markomanských válek byli pohřbeni v bronzových vědrech.

uložení popele a milodarů v keramické nádobě (popelnici)

uložení popele a milodarů v keramické nádobě (popelnici)

Zajímavostí třebusického pohřebiště jsou zvláštní objekty obdélníkové a čtvercové plochy objevené už při starších výzkumech. Tyto plochy byly vymezeny mělkými příkopy. Dva z těchto objektů byly o velikosti stran 14 až 15 metrů, tři další byly o velikosti stran 4×3 nebo 4×5 metrů. Všechny tyto objekty byly umístěny v severní části a po celou dobu trvání pohřebiště byl jejich prostor respektován, takže do nich nezasahoval žádný hrob. Předpokládá se, že se jednalo o nějaké svatyně nebo místa kultu předků.

pravděpodobné germánské svatyně kultu předků

Mezi zdejší nálezy patří železné i bronzové spony, nůžky, střepy skleněných nádob, stříbrný zlatem plátovaný náramek, zlatý závěsek, bronzové přezky a kování picích rohů.  Své zastoupení zde mají i hojné římské importy bronzových pánví, věder, naběraček a cedníků, ale i zlomky římské keramiky terry sigillaty. Významné jsou i nálezy hrobů bojovníků. Některé hroby jsou  vybavené římskými dvoubřitými meči, které se do tehdejší Germánie dostávaly buďto jako válečná kořist nebo obchodem, jiné hroby mají germánské jednobřité meče. Další výbavou bojovnických hrobů jsou hroty kopí, štítové puklice nebo ostruhy svědčící o bojovnících-jezdcích.

zlomek stříbrného náramku plátovaného zlatem

zlomek stříbrného náramku plátovaného zlatem

1, 3 dvoubřitý meč, 2, 7 jednobřitý meč, 4 nůž, 5 hrot kopí, 6 závěsový článek, 8 nůžky, 9, 11 kování štítu, 10 štítová puklice, 12 rydlo

1, 3 dvoubřitý meč, 2, 7 jednobřitý meč, 4 nůž, 5 hrot kopí, 6 závěsový článek, 8 nůžky, 9, 11 kování štítu, 10 štítová puklice, 12 rydlo

tauzováním zdobený hrot kopí

tauzováním zdobený hrot kopí

bronzové spony

bronzové spony

ostatní typy keramických nádob

ostatní typy keramických nádob

ostatní typy keramických nádob

ostatní typy keramických nádob

Použitá literatura:

  • Pleiner, Radomír; Rybová, Alena a autorský kolektiv. Pravěké dějiny Čech. Academia, 1978
  • Droberjar, Eduard. Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Libri, 2002
  • Droberjar, Eduard. Příběh o Marobudovi a jeho říši. Set Out, 2000
  • Neústupný, Jiří, vedoucí autorského kolektivu. Pravěk Československa. Orbis Praha, 1960
  • Šimek, Emanuel. Velká Germanie Klaudia Ptolemaia; Svazek IV. 1953.
  • Salač, Vladimír (ed.); Droberjar, Eduard; Militký, Jiří; Musil, Jiří; Urbanová, Kristýna. Archeologie pravěkých Čech/8; Doba římská a stěhování národů. 2008.
One Comment leave one →
  1. 13.12.2012 13.08

    Přidány obrázky keramiky a nákres tauzováním zdobeného kopí.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: