Skip to content

Pravěká svatyně u Makotřas

8.6.2010

lidské pozůstatky na dně příkopu

Záchraný výzkum podél silnice spojující letiště v Ruzyni se Slaným z roku 1961 přinesl významný archeologický objev. Na plochém sprašovém hřbetu u vsi Makotřasy bylo odhaleno záhadné pravěké naleziště baalberského stupně kultury s nálevkovitými poháry.  [1]

Geofyzikální výzkum zjistil příkop ohraničující zhruba plochu devíti hektarů zbudovaný do tvaru přesného čtverce – s palisádou přímo na dně příkopu. K čemu sloužil tento příkop se zapuštěnou hradbou? Obranný účel může být vyloučen, stejně jako ohrada pro dobytek – proč by byla palisáda zapuštěna pod úroveň země? Nález příkopu  s hradbou je sám o sobě zvláštní, protože národ s nálevkovými poháry sídlil až na několik málo výjimek především v nížinných osadách. Co donutilo zemědělský lid zbudovat tuto naprosto nepraktickou stavbu, jejíž obdoba se nenalézá nikde v tehdejší Evropě?

Další výzkum odhalil neméně zajímavé skutečnosti. V makotřaském nalezišti nebyly objeveny žádné obytné stavby, zato bylo odkryto 119 sídlištních jam a zbytky první doložené kovohutě na našem území – čtyři měděné pece včetně tavných tyglíků a kusů vytavené mědi.

temný álf - kovář ze severského bájesloví; malba Mirlosav Zapletal

Jediný skutečný hrob obložený kamenem neobsahuje žádné ve své době rozšířené milodary, zato obsahuje lidskou lebku v kamenné schránce. Dvacet dalších koster bylo uloženo v jámách (i s milodary i bez nich), některé byly pohřbeny, jiné pohozeny. V jámách se také našly useknuté hlavy, z nichž některé byly poškozeny údery. Obrázek vlevo nahoře zachycuje lidské pozůstatky na dně čtvercového příkopu. Mohou být výsledkem nám neurčitých náboženských obřadů? [2]

Výzkum, zda je čtvercové „hradiště“ u Makotřas orientováno podle hvězdné oblohy či podle slunovratů, zatím nebyl systematicky prováděn (tvrzení o orientaci na slunovraty a souhvězdí Orion zatím nebyla podložena), máme tedy poměrně velkou plochu pro výzkum kultury našich pravěkých předků, protože výše uvedené skutečnosti silně naznačují, že naleziště u Makotřas z let 3500 př. n. l. patří k nejstarším odhaleným svatyním v pravém slova smyslu na našem území.

Toto posvátné místo souvisí s výrobou mědi. Byla ohrada u dnešních Makotřas v pravěku svatyní Eliadových kovářů, válečníků a zasvěcovatelů? Keramické bubny potažené kůží, jantarové napodobeniny sekeromlatů boha hromovládce [3], sošky býků a mísy s býčími rohy, související s nálezy starověkého Uruku, napovídají, že již eneolitičtí oráči a válečníci měli velmi rozvinuté duchovní představy, jejichž stopy lze místy vysledovat až do doby nedávné.

poznámky:

[1] Kultura nálevkovitých pohárů patří do doby eneolitu (pozdní doby kamenné), kdy se objevuje první užití mědi. Narozdíl od Předního východu nelze v krajině Čech mluvit o nějakém „chalkolitu“ nebo „době měděné“, protože materiální pokrok nebyl natolik patrný, aby vyloučil kámen z užívání tehdejšími lidmi. Měď se objevuje postupně, spíše výjimečně a slouží pouze jako doplňující materiál k tradičnímu křemenci (česká náhrada za vzácný pazourek). Některé kultury eneolitu nepoužívaly měď vůbec.

[2] foto: Sládečkovo vlastivědné muzem v Kladně, http://www.omk.cz

[3] Z neolitické broušené kamenné sekery, která sloužila ke štípání dřeva,  se ve čtvrtém tisíciletí př. n. l. stal válečný sekeromlat, zbraň hromovládného boha. Tato představa přežila až do přelomu 19. – 20. století, kdy byly neolitické „hromové klíny“ lidmi ještě stále považovány za projev místa, kam uhodil blesk a byl jim připisován nebeský původ.

literatura:

  • Eliade, M. 2000: Kováři a alchymisté. Praha.
  • Sklenář, K. 1981: Od pěstního klínu k Přemyslově radlici. Praha.
  • Sklenář, K. 1974: Památky pravěku na území ČSSR.
  • obrázek temného elfa převzat z http://www.holistix.org

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: