Skip to content

Ozdoby ovčáckého bičiska

4.7.2010

Ozdoby ovčáckého bičiska na Moravě a na Slovensku

O starých pastýřích na Moravě podáme zvláštní studii. Zatím tuto upozorňujeme, jak pečovali pastýři o své karabáče, o jejich výzdobu. Poznáváme to z razných obyčejův a pověr, vedle jiného z nakuřování svěceným paškálem. Prvé zaprásknutí bičiskem provázeli svatým znamením a na rukověti vykládali pěkně a uměle kromě podob zvířat a rostlin i ornamenty geometrické i znaménka tajuplná, čarodějná. Jest to zejména můří noha, svaz a sousvaz (svastika), trojhran, sekáč, kříž, slunce, měsíc, rozličné hvězdy, kola a jiná znaménka. Zeptám-li se však pastýřů, proč znaménka divná na bičiska, nebo dudy nebo na své hůlky vykládali a rýsovali, posud mi nemohli opdověděti, jen že to dělávali jejich předchůdci a oni po nich. Z toho vysvitá, že znaménka ta tradičně se mezi pastýři zachovala, od otce na syna se přenášela od nepamětných dob. Není pochyby, že ornamentika těchto bičisek má ráz starobylý a zasluhuje pozornosti všech, kdož si všímají lidového umění našeho. Podáváme obrázek rukověti (č. l.), kterou darovala spisovatelka pí. Gabriela Preisová národopisnému museu v Praze. Náleželo pastýři Jos. Halouskovi z Oslavan na Moravě. Vedle ozdob čteme tu jeho jméno a letopočet 1844. Obrázek druhý (č. 2.) představuje rukověť podobnou, zdá se, od téhož samouka robenou. Vedle okras čteme dole opět letopočet 1844. Za to jméno nahoře je nečitelné. Tato památka uložena je nyní v Náprstkově museu v Praze. Ukázkou výzdoby bičiska ovčáckého je také vyobrazení č. 3, kde je znázorněna vrubovitá okrasa rukověti, uloženého ve sbírkách vlasteneckého musea v Olomouci. Pochází od pastýře z Těšan u Klobouk na Moravě. Obrázky prvních dvou rukovětí jsou tak upraveny, že podán pohled na rukověť a pak vedle jest ozdoba jeho rozvinuta. Obrázky jsou pečlivě kresleny a podávají jasnou představu o této ornamentice lidové.

 

Ozdoba rukověti bičiska pastýřského. (Majetek Národopisného Musea v Praze.) Kreslila M. Wanklová.

Lucie Bakešová, časopis Český lid III, 1894

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: