Skip to content

Dobřichov – Třebická, germánské naleziště

6.7.2010

Ve vzdálenosti asi jednoho kilometru od znamenitého pohřebiště na Pičhoře nalezl p. ředitel Jan Waněk o několik let dříve rovněž veliké pohřebiště z doby císařství římského, avšak o něco mladší, a jelikož z této mladší čili pozdější doby císařské u nás do dneška nálezy hrobové jsou velice řídké, jsou sbírky našeho musea dvojnásob zavázány p. řediteli J. Waňkovi, že mohou vykázati se nálezem tak znamenitým z období do té doby velmi temného a doplňujíce tak výtečně znamenitý nález na Pičhoře.

I Třebická tvoří malou písčitou ostrožnu na okraji nížiny Polabské, podobně jako Pičhora, a na této ostrožně nalezeno rovněž několik set žárových pohřbů, uložených v pouhé zemi s jedinou popelnicí (pouze dvakráte nalezena druhá nádobka s popelnicí). Na sto popelnic vyzvednuto tu dosti zachovaných a několikráte tolik bylo rozrušených, hlavně proto asi, že mělko byly snad již původně uloženy, neb že vítr a déšť lehkou zeminu odnesly a tím hroby obnažily; několikráte nalezeny milodary v pouhé zemi beze stopy pohřbů, patrně jako pocta nebožtíkům v dáli zemřelým. Jako na Pičhoře tak i na Třebické uloženy spálené kosti pečlivě očištěné do popelnice, pravidlem kosti z hlavy navrch, a na pohřeb kladeny milodary, které buď byly s nebožtíkem na hranici neb i takými, jež úplně neporušené dány do hrobu, buď že před zapálením hranice s nebožtíka byly sňaty, neb že dodatečně z piety do hrobu položeny.

Dr. Josef Ladislav Píč, 1905

Takto informoval o germánském nalezišti z Dobřichova-Třebické český archeolog Dr. Josef Ladislav Píč. V následujících řádcích se podíváme na naleziště v Dobřichově-Třebické  v podání moderní archeologické literatury. Oba texty od sebe dělí bezmála sto let. Zpráva Dr. J. L. Píče byla vydána knižně v roce 1905, v této druhé části jsou použity informace z knihy Encyklopedie germánské a římské archeologie od Eduarda Droberjara z roku 2002.

Mezi nejstarší hroby na nalezišti v Dobřichově-Třebické patří pohřeb germánského bojovníka z období markomanských válek z let 166-180 n. l. Vznik tohoto pohřebiště lze tedy datovat do druhé poloviny 2. století n. l., největší využití ale našlo v 3. století n. l. Některé nejmladší hroby pocházejí pravděpodobně ještě z 4. století n. l. Na této lokalitě bylo původně přes sto hrobů, z nichž lze dnes identifikovat ve sbírkách Národního muzea asi 70-80 hrobů. Mezi nejpočetnější zdejší nálezy patří keramické nádoby, většinou vyráběné ručně, někdy i na hrnčířském kruhu. Dále zde byly nalezeny zlomky bronzových nádob, identifikované jako cedník a naběračka, pravděpodobně střep jedné skleněné nádoby, spony, jantarové a skleněné korále nebo hřebeny. Svoje zastoupení mají i hroby bojovníků s kováním opasků, meči, hroty kopí, noži a štítovými puklicemi. Zajímavostí tohoto pohřebiště je, že hroby se sponami a beze zbraní byly nalézány ve východní části pohřebiště, zatímco hroby bojovníků se zbraněmi v části západní.

Germánská keramika z naleziště v Dobřichově-Třebické se svastikovými meandry. Tato výzdoba byla většinou prováděna pomocí ozubeného kolečka.

nože a štítové puklice

hroty kopí

Použitá literatura:

  • Píč, Josef Ladislav; Starožitnosti země České: Čechy na úsvitě dějin, Díl II. Svazek 3. 1905. Obrázky a první část textu.
  • Droberjar, Eduard. Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Libri, 2002.
No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: