Skip to content

Na cestě jižní Bukovinou, lidová architektura (1)

21.8.2010

úvodní příspěvek >zde<

Vzhledem k tomu, že severozápadní končiny Rumunska nebyly nikdy obsazeny Římany, zdá se, že se místní duch od dob starověké Dacie za staletí příliš nezměnil. Kdysi národnostně pestrá země je sice částečně zasažena technikou, ale stále stojí jednou nohou ve středověku.

 

Vsi se rozkládají podél horských potoků stékajících údolími, tradiční pravěká kosmologie vesnického uspořádání se zde ale nevyskytuje. Každou obec tvoří několik kilometrů pastvin, roztroušených seníků a roubených salaší obklopených divokým lesem. Na zelených stráních se pasou ovce, krávy a kozy, po prašných cestách se pohybují především jednoduché vozy tažené koňmi a občas starší zrezivělá auta.

 Zaujala mne především nádherná práce se dřevem. Chalupy jsou většinově dřevěné, roubené, hrázděné, prkenné či alespoň obložené dřevem; vše je tradičním způsobem ozdobeno. Na dřevěných trámech je přítomna pravěká symbolika, jejíž smysl a význam je stále (alespoň částečně) živý.

Zdobený plot budovy fary v klášterním komplexu Putna; čtyřramenné kříže, osmilistý květ v kruhu a šestiramenný „květ života“; župa Suceava [čti Sučáva], moldavský kraj.

Znamení na nosném trámu brány klášterního pozemku; nahoře, vlevo, řezba šestipříčkového kola, vpravo kosmický strom v podobě trojnásobné runy *algiz. Jak si ukážeme později, šestipříčkové kolo je mimo jiné sluneční symbol; v celé Evropě je přítomen dodnes.

Zdobený krov brány pozemku kamenného kláštera Putna. Brána (rumunsky poarta) je zde stále tradiční součástí venkovské usedlosti. Roseta blízká svastice, šestilisté květy a rozdělený čtverce (kosočtverce).

Nalevo vidíme čtverec na výzdobě prkenného plotu, Demacuşa, župa Suceava v rumunské části Moldávie. Ve skutečnosti má svůj původ u jedné z nejrozvinutějších staroevropských (neolitických) civilizací, v tzv. komplexu Cucuteni-Tripolje, který ovládal Bukovinu, Valašsko, Besarábii a severozápadní Černomoří v mladší době kamenné. Vpravo jako součást pásu ženské figurky [zdroj], muzeum Piatra Neamţ. Podle litevského vědce Libertase Klimky čtverec představuje posvátný prostor (zemi), vlastní vesnici či rodný statek. Občas bývá rozčtvrcen, což symbolizuje oseté pole. V této souvislosti je umístění čtverce v ženském klíně zřejmě přirovnáním země k ženě (tzv. matka-zem). Osetí pole pak může být připodobněno k pohlavnímu styku.

Kosočtverec rozdělený na čtyři díly se občas objevuje i na germánských sponách z přelomu 5.-6. století. Spona z kostrového hrobu v moravském Mistříně. [1]

Poarta venkovské samoty v podhůří Rodny, župa Maramureş. I ta nejnuznější chalupa má velkou zdobenou bránu, oddělující mikrokosmos obytného prostoru usedlosti od vnějšího světa.

poznámky:

[1] Morava na sklonku antiky, Jaroslav Tejral, 1982; za odkaz děkuji kolegovi H.

One Comment leave one →
  1. 19.9.2011 7.44

    Rumunsko. V galerii z trhů se mísí lidová kultura 19. století se vzory doby kamenné. Lze tam nalézt keramiku inspirovanou neolitickou kulturou Curuteni-Trypillian zmíněnou v článku, i výrobky ze dřeva podobné řezbám v článku.
    http://www.visitneamt.com/2011/05/roman%E2%80%99s-days-and-the-local-artisans-fair-may-17-22-2011/#photo

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: