Skip to content

Ornament ruský

12.9.2010

Výzdoby architektonické a řezby, text z roku 1906

O prvotinách ruského umění, – jež nesou ráz čistě slovanský, svědčí vykopané památky umělecké z kurhanů (mohyl) slovanských, uložené v museích, zvláště v petrohradské Ermitáži.

Když pak křesťanství z říše byzantské razilo si cestu i na Rus, znamená doba ta pro vývoj umění ruského období nové, jež zvláště v architektuře zjevno je na stavbách prvých ruských chrámů křesťanských. Tím pak snadno lze si též vysvětliti vliv byzantský na vytváření prvých těchto památníků ruského umění stavitelského, jež z popudu prvých křesťanských knížat a kněžen ruských budovány byly i vyzdobovány mistry, často až z Cařihradu sem zavolanými. Doba ta, jež počíná druhou polovinou 9. a překloňuje se až do století 11., vyznačena je kyjevským chrámem sv. Sofie, z něhož bohužel v původním slohu zůstaly jen stěny ikonostasu s freskami a mozaikami, – a na vzory byzantské vším upomínající mozaikový obraz Matky Boží.

Ač na všech, v tomto období vzniknuvších stavbách obráží se vliv byzantský, předce jen mnoho je tu zvláštních motivů architektonických i ornamentálních, jež teprv zde na Rusi našly plného uplatnění a rázovitého rozvinutí. Mnohé detaily slohu ruského, – jako římsy, štíty, sloupy a p. – zvláště však z 16. století, doby to vyspělosti slohové, podobou svou nápadně připomínají dálný východ asijský a dřevěné stavby perské i tatarské.

Ve 14. století na vytváření ruského slohu valný vliv měla Moskva, odkudž pak brány vzory pro chrámové stavby po vší Rusi. Do doby té klásti dlužno též charakteristický znak ruských chrámů, – na válcovitém podstavci spočívají cibulové kupole, nejrůznějším způsobem provedené (obr. 1.). Nejvýznačnějším pomníkem tohoto slohu moskevského jest kathedrála sv. Vasilije Blaženého v Moskvě, již v polovině 16. století na paměť dobytí Kazaně postaviti dal car Ivan IV. Hrozný. Při moderních pracích, prováděných v ruském slohu, směrodatnými jsou právě motivy a detaily tohoto období, zvaného „moskevského“. V době té v bohaté nádheře zřizovány v ruských chrámech baldachýny (pevné, z pravidla kamenné stříšky), vytvářené formami bohatými a ušlechtilými, zdobené obloukovitými štíty a věžičkami, upomínající velmi na gotiku. Nad hlavními oporami rozpínající se vyzdobené oblouky sbíhají se ve volně vznášející se a bohatě krášlenou krápeň (obr. 3. a 4.).

Vedle velikolepých staveb chrámových pozoruhodny jsou dřevěné součásti prostých venkovských chat ruských, a to zvláště v oblasti střední a severní. Slohové ozdoby ornamentálné na lidových těchto stavbách jsou často původu prastarého. Jest v pravdě podivuhodno, jak přesně slohově a i provedením dokonale z hoblovaných prkének vyřezány jsou na stavbách těch všecky ozdoby ornamentálné. Se zvláštní zálibou opatřována tu podstřeší visutými ozdobnými prkénky, jichž užito i při římsách a obloženích okenních (obr. 11., 12. a 13.). – Milý dojem těchto dřevěných dekorativních součástí lidových staveb zvyšuje ještě barvitost, jež z dálky činí dojem, jako by to byly pestrobarevně vyšívané a krajkami obroubené ručníky, jichž se hojně užívá jako ozdobných závěsů k ikonám, zrcadlům a p.

Slohová tato rázovitost a bohatost, jež objevuje se nejen na monumentálních stavbách chrámových, ale i na prostých dřevěných chatrčích, zasluhuje bedlivé pozornosti i pravého ocenění vší, o umění zajímající se Evropy, – a s potěšením lze uvítati všecky novodobé publikace, jimiž i širší, mimoruské veřejnosti je umožněno, poznati a po zásluze oceniti půvaby i zvláštnosti vysoce zajímavé a svérázné ruské architektoniky.

Obrazová část

Plakát s ruskými ornamenty, následuje popis jednotlivých kreseb.

1. Fantastické chrámové kupole v Jaroslavi. 17. a 18. století.

2. Zlacená řezba z baldachýnu nad císařským křeslem v kostele sv. Mikuláše v Jaroslavi. 17. století. 4. Výzdoba baldachýnu. Museum carské akademie umění.

3. Zlacená řezba z baldachýnu nad císařským křeslem v kostele sv. Mikuláše v Jaroslavi. 17. století.

5. Vyřezávaná růžice z hlavních dveří oltářních v chrámu sv. Jana u Rostova. 17. století. 11. Štítové ozdoby na dřevěných stavbách z gubernie "Vologda". 12. Štítové ozdoby na dřevěných stavbách z gubernie "Vologda". 16. Růžice z dveřejí, složená z prkének. Z obvodu Samarského. 17. Růžice z dveřejí, složená z prkének. Z obvodu Samarského. 20. Část růžice z obvodu Samarského.

6. Vyřezávaná růžice z hlavních dveří oltářních v chrámu sv. Jana u Rostova. 17. století. 13. Štítové ozdoby na dřevěných stavbách z gubernie "Vologda". 18. Růžice z dveřejí, složená z prkének. Z obvodu Samarského. 19. Růžice z dveřejí, složená z prkének. Z obvodu Samarského. 21. Část růžice z obvodu Samarského.

7. Rámoví okenní na dřevěných stavbách z gubernie "Vologda". 8. Rámoví okenní na dřevěných stavbách z gubernie "Vologda". 9. Rámoví okenní na dřevěných stavbách z gubernie "Vologda". 10. Rámoví okenní na dřevěných stavbách z gubernie "Vologda".

14. Ozdobné prkénko na římsoví. 15. Ozdobné prkénko na římsoví.

Použitá literatura:

  • Skuhravý, Julius; Ornament, Sborník slohových ozdob všech dob umění; 1906.

 

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: