Skip to content

Norimberské muzeum, Římané a Germáni

7.11.2010

Muzeum, díl 4. Římané a Germáni v Římské říši

římské spony z 1.-2. století n. l.

spony z 1.-2. století n. l.

Římská bronzová přilba s orlicí. Je z druhé poloviny 2. století n. l. Pamatuje tedy dobu římských expanzí a možná i tzv. Markomanské války (166-180 n. l.).

Jestliže přilba na předchozím obrázku je symbolem římské expanze, tak  nálezy na obrázku výše ukazují, že se ve 4. a 5. století  situace začala výrazně měnit. V roce 405-406 n. l. vstoupil do srdce Římské říše v čele svého patrně mnohonárodnostního vojska germánský král Radagaisus (Radagaisus – Radegast?). Byl zabit před branami Říma. Mezi léty 408-410 n. l. obléhal Řím král germánských Vizigótů  (západní Gótové) Alarich. Alarichovi se podařilo v létě roku 410  n. l. Řím dobýt a vyplenit. V roce 493 n. l. založil na území dnešní Itálie své království další germánský král, vládce Ostrogótů (východní Gótové) Theodorich. Do té doby vládl na území dnešní Itálie Germán Odoaker (v češtině Otakar), který sesadil posledního římského císaře Romula Augusta. Romulem Římská říše začala svou existenci, jiným Romulem svou existenci nakonec symbolicky skončila [viz. Pád Říše římské]. Ostrogótský král Theodorich (Veliký) zvolil za hlavní město svého státu Ravennu, kde jeho přítomnost dodnes připomíná tzv. Mauzoleum Theodoricha Velikého. Na obrázku výše jsou germánské ostrogótské nálezy datované přibližně do roku 500 n. l. Jedná se tedy o šperky z období vlády Theodoricha Velikého.

detailní pohled na orlí sponu

Pro lepší představu jak takové germánské zlaté šperky vykládané almadiny vypadají při detailním pohledu, přidávám ještě obrázek téhož nálezu z muzejního prospektu. Tyto nálezy jsou z doby kdy germánská aristokracie sice už přijala křesťanskou víru, ale v mnohém zůstávala, stejně jako germánský lid, "pohanská". Za povšimnutí stojí sluneční symbol na orlí sponě. Na posledním obrázku se můžeme podívat na pravděpodobnou podobu oděvu germánské prinzezny z roku 500 n. l., zrekonstruovaného podle tohoto tzv. domagnanského nálezu.

ostrogótská germánská princezna přibližně z roku 500 n. l.

Literatura:
Stěhování národů; Jarmila Bednaříková; 2003.
Věk barbarů; Eduard Droberjar; 2005.

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: