Skip to content

Závěsky kovové

13.4.2011

Rukověť slovanské archeologie; Lubor Niederle. Text z roku 1931.

Kovové perly a závěsky, vkládané mezi skleněné, jsou takové rozmanitosti, že je zde podrobně rozebírati nemohu a odkazuji na příslušné kapitoly v jiných svých pracích. Jen tolik podotýkám, že se jich nejvíce objevuje v Rusku, kde jsou částí importu arabského a černomořského, ačkoliv i finské a v 7. a 8. století i litevské moščinského typu pronikaly do krajin slovanských. S poklady orientálními dostaly se i na západ do Polska, vých. Německa a do našich zemí. Ve stříbrných pokladech druhé serie je jich plno, nejvíce soudečkovitých, jemnou granulací a bubínky pokrytých. Domácí výroby zdají se býti v Rusku, a to hlavně v staré gub. minské, volyňské, kyjevské a podolské perly bronzové nebo stříbrné v podobě malin hrubě zrněných. Je to typický minský tvar a aspoň od 11. století domácího původu.

Ze závěsků plochých je nejvíce t. zv. lunic v podobě širokého měsíčního srpu a na vnějším kruhu opatřených úškem (trubičkou) k zavěšení. Tvary starší, uzavřenější jsou bez výzdoby, mladší, otevřenější, posázeny granulací v cikcakových liniích. Je to typický závěšek pro dobu od 10. do 12. století, soudíc podle průvodních mincí a nalezly se krásné originální východní vzory v pokladech gnězdovském, volyňském, jurkoveckém, bělogostickém, nevelském (obr. 1.) mimo velké množství menších a jednodušších a úplně hladkých v hrobech po celém Slovanstvu (obr. 2.), kde se tento šperk i v domácích dílnách hojně, ale více méně hrubě napodobil. Východní originály náleží době kolem r. 1000. V Saltově se našly i skleněné, a v jedné černigovské mohyle lunice perleťová se zlatým úškem.

Závěsky ze slovanských zemí. Za povšimnutí stojí závěšky v druhé řadě, kde se střídají lunice s křížem v kruhu (pozn. H).

Z jiných závěsků jsou ještě, zejména ve střední Rusi, hojné medailonky s výzdobou buď tlačenou nebo litou, nebo granulovanou s nejrůznějšími komposicemi, práce hlavně byzantské, ale také čistě orientální i domácí. Není však dosud možno dáti je do nějakého chronologického a topografického systému se zřením na jejich původ.  Nikdo se o to dosud nepokusil. Nejvíce jich je však teprve v hrobech 11. a ovšem i 12. století, což by většinou ukazovalo na produkci domácí podle starších cizích originálů, hlavně byzantských (obr. 3.). Orientální serie navazuje vegetální, palmetovitou dekorací na plakety a závěsky hojné v jihovýchodní Rusi v okrsku sídel Chazarů a Alanů.

 Zvláštní velmi sličný druh těchto malých medailonků z doby 10. století jsou drátěné kruhy (i zlaté) s úšky k zavěšení, do jejich vnitřního prostoru je vkomponována buď v centrální (a tu je typická sestava čtyř nebo tří C s konci spirálovitě zatočenými) nebo kyticové, nebo i ve vírové soustavě dekorace z jemného přiletovaného, někdy krouceného, někdy granulací posetého drátu, – takové, jaké se našly v pokladu u Jessu v Estonsku (obr. 4.), v Terslevu ve Švédsku, nebo v pokladu gnězdovském.

Na levém závěsku se patrně nachází strom světa (pozn. H).

Autor rozborů znamenitého pokladu terslevského K. Friis-Johansen přičítá jim původ skandinavský a nechtěl bych upírati, že byly podobné kopie hotoveny i v nordických zemích. Ale originály bych přece jen přičítal dílnám jiným, a to byzantským, jenž od 6. století počínajíc, vytvářely je až do století 10.; v 11. stol. mizejí. Z byzantské dílny vyšel také krásný medailon napřed s antickou kamejí a vzadu s přiletovanou drátěnou rozvilinou, jenž se našel v mohyle u Želenek (obr. 5.).

Vedle medailonů hojné jsou od doby pokřestění i křížky závěsné, jež byly zprvu ve velkém hotoveny v Korsuni a později imitovány i v domácích dílnách slovanských. Jsou v první době vesměs stejnoramenné, a lité z olova, bronzu nebo vyřezané z kamene, – vesměs práce továrnické, pro lid určené. Ozdoba litá v haut reliefu je nejčastěji geometrická, řidčeji vegetální, postava Krista uprostřed vzácná (obr. 6.). Ve starší době korsuňské jsou bez emailu, zato inkrustovány stříbrem nebo olovem (nebo v zlaté obrubě), později od 11. století, kdy nastala i domácí výroba kyjevská, je email na svrchní ploše hojný. Takovéto byzantské a ruské křížky dostávaly se v 11. stol. obchodem i do Švédska. Na západě jsou řídké.

K těmto závěskům na hrdle třeba zde připojiti ještě malé závěsné schránky na pohanské amulety, jež se v křesťanské době proměnily v relikviáře. Bývají to v 9.-11. stol. malé plechové škatulky obyčejně podoby kvadrátní, na povrchu tepaným ornamentem nebo filigránem zdobené, jaké se našly na př. v Čechách u Debrna, Rousovic, na Hrádku v Praze, na Žalově a v hrobě kolínském (obr. 7.) – nebo to jsou schránky v podobě válečků, na obou stranách uzavřených.

Původu jsou zčásti východního, zčásti byzantského. I větší umělejší schránky z Orientu, známé pod jménem kaptorga nebou gau, přicházely obchodem mezi Slovany. Nejpěknějším dokladem toho je granulovaná kaptorga z Gnězdova a poklad z konce 11. století, nalezený v Holmu u Drezdenka s třemi kaptorgami, jejichž výzdoba je čistě turkestansko-perská (obr. 8.), dále schránka z Maszenic a několik dalších jednotlivých nálezů.

Je to týž proud obchodně-umělecký, jemuž náleží i dvojité stříbrné kování z hrobu želeneckého. Tyto schránky nosí dosud ženy středoasijské na prsou zavěšené na řetízku, zejména v Tibetě a v Mongolsku. Ale i v Syrii jsou podobné. Ve staré době jsou doloženy zejména u Polovců, historicky i ikonograficky. Našly se též v kurhanech majkopských a bělořečenských z 13. století.

Konečně bych uvedl, že se častěji v kolierech i na kruzích závěsných objevují u Slovanů i závěsky bronzové i stříbrné v podobě rolniček nebo hruštiček s bubínkem dole rozpolceným (obr. 9.). Setkáváme se s nimi v hrobech ruských, od Polocka, Smolenska a Jelni až do hrobů jihoslovanských v Chorvatsku, tak že je lze počítati mezi oblíbené a charakteristické ozdoby slovanských žen.

Rukověť slovanské archeologie; Lubor Niederle; 1931.

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: