Skip to content

„Ex oriente lux“ – pravěké domy

29.5.2011

Nedávno jsem se účastnil malé brigády v nejmenovaném archeoskanzenu, který byl podle jeho tvůrců zasazen do „starší doby železné“ (tj. „doby halštatské“). Byl jsem velice překvapen naprostou nedbalostí (nebo neznalostí?) archeologů a pracovníků místního muzea, kteří na skanzenu pracovali. Když pomineme skutečnost, že onen archeoskanzen neměl s dobou halštatskou společného vůbec nic, dokonce ani užitý materiál a půdorysy staveb, zachytil jsem zde a definoval obecný myšlenkový model, který mezi badateli a zájemci o archeologii výrazně převažuje. Pracovně jsem jej pojmenoval jako „světlo z východu“ („ex oriente lux“).

Je to pokrokářský způsob myšlení, který vše evropského pravěkého původu přímočaře vyobrazuje jako ošklivé, zaostalé a nedbalé. S tímto způsobem myšlení je také spojena falešná představa, že vše „pokrokové“ a „dobré“ přichází z Bízkého východu, z Palestiny či jakéhosi „úrodného půlměsíce“.

„Původ všeho“ v Mezopotámii

Zavedený myšlenkový model, který se vyučuje na středních školách, vypadá zhruba takto: Veškerá civilizace a civilzační výdobytky (domy, chrámy, zemědělství, písmo, hutnictví, náboženství apod.) pocházejí z Mezopotámie, z oblasti tzv. „úrodného půlměsíce“.

Je to nesmysl od začátku až do konce. V některých případech je tomu dokonce naopak. Předně, už název „urodný půměsíc“ jakoby implikuje myšlenku, že jiné oblasti snad byly „méně vyvinuté“, protože byly „méně úrodné“, což není pravda. Když se přeneseme přes zjevnou nepravdu, že úrodnost půdy má nějaký vliv na hodnotu civilizace, je více než jasné, že okolí Eufratu a Tigridu není o nic více úrodné než okolí Nilu, údolí Jang c’ťang nebo nížina Labe. Naopak spíše platí, že méně vhodné přírodní podmíky nutí obyvatele k větší invenci a větší vzájemné organizaci.

Skutečnost, že se zde zachovalo velké množství velice starých památek je dána tím, že v poušti jsou pro toto zachování vhodné podmínky, zatímco stejně staré a stejně hodnotné památky v Evropě podlehly archeologickým transformacím (byly ze dřeva) a byly na zemědělské půdě prostě rozorány. [1]

Pokrokářské rekonstrukce pravěkých staveb

Rozhodne-li se našinec stavět „skanzen“ nebo rekonstruovat „pravěký dům“, měl by nejprve vědět, jak takový dům vypadal. Především by si měl uvědomit, že archeolog má k dispozici pouze půdorysy, a vzhledem k této skutečnosti je zhola nemožné spolehlivě rekonstruovat vzhled nadzemní části stavby. K rekonstrukci nadzemní části pravěkého domu nám může pomoci jen velmi malé množství nalezišť, kde se díky příhodným podmínkám zachovaly celé domy nebo jejich části. [2] Takových nalezišť je ale velmi málo a jsou velice specifické a nelze je považovat za nějaký reprezentativní vzorek, který by byl platný v rámci celé Evropy.

Přesto naše skanzeny vypadají jeden jako druhý, jsou stavěny podle hloupého jednotného vzoru. Základem je nějaká sloupová konstrukce fantastického půdorysu propletená vrbovým proutím a oplácaná mazanicí sestávající z jílu, slámy a v některých případech hovězích výkalů. Střecha bývá většinou sedlová (je nejjednodušší) a tvoří ji špatně vázané rákosové došky, které po pěti letech zvlhnou a prohnijí. Toto opatření bývá oblíbené především v oblastech, kde se široko daleko žádné rákosí nevyskytuje, a musí být proto dováženo specializovanými firmami od Balatonu nebo Neziderského jezera za částky v řádu desítek tisíců korun.

Co se týče střechy, je tato posedlost doškováním nejvýraznější. Pravěké domy mohly mít střechy vyrobeny stejně dobře z padnoucích opracovaných šindelů, z prken, z tvarované břidlice, z březové kůry či jiných materiálů, které se v místě stavby vyskytovaly. Pravěké domy mohly mít klidně kamenné části, které byly později rozebrány a dochovaly se pouze v negativech nebo se nedochovaly vůbec.

Romantické představy slovanského pravěku sice nejsou přesně podložené, ale jsou principielně mnohem bližší skutečnosti než evidentně nepravdivé a naivní pokrokářské modely.

Dále je třeba si uvědomit, že některé kultury stavěly částečně nebo výhradně svá obydlí nad zemí a tudíž o jejich vzhledu víme pramálo nebo spíše vůbec nic – protože se nedochovaly. Mohly to být  stavby vícepatrové, vymazávané mazanicí, mohly být a pravděpodobně také byly roubené nebo skeletové konstrukce (buď hrázděné nebo obkládané trámy) nebo mohly být stavěny z kotovic, což je doloženo u pravěkých indoevropských kultur ve Střední Asii (například u kulturního okruhu doby bronzové Arkaim-Petrovka). Stavby byly omítány a malovány a byly také v tomto stavu udržovány, což je zcela v rozporu s tím, co lze v dnešních archeoskanzenech vidět. Malované omítky z doby bronzové a železné jsou velmi vzácné (obyčejně se nedochovají vzhledem k vlhkosti), ale vyskytují se. Dřevo bylo dokonale opracováno, možná bylo malováno, v každém případě mohlo být opatřeno krásnými řezbami, protože kamennými nebo bronzovými nástroji lze dřevo opracovávat stejně dobře jako železnými nástroji. Pravěké domy mohly být někdy obkládány dřevem a mohly mít jemně vyhlazené podlahy a stropy. Mohl v nich být malovaný a vyřezávaný nábytek.

V těchto domech lidé skutečně bydleli a udržovali je, narozdíl od ošklivých neobyvatelných chýší skanzenových archeologů, které slouží pouze k ohlupování veřejnosti. Sice dnes přesně nevíme, jak byl z pravěkých domů odváděn kouř, ale jisté je, že valnou většinu zakouřených chatrčí ze skanzenů činí tento nedostatek neobyvatelnými. Vzhledem k tomu, že nevíme, jak vypadaly nadzemní části staveb, lze předpokládat, že měly nějaké dymníky podobné těm, které zachoval český a slovenský venkov do doby ještě před padesáti lety.

Jestliže například na sídlišti z doby broznové archeolog-pokrokář vykope tři sídlištní jámy, automaticky předpokládá, že v té největší z nich také bydlel nějaký špinavý zarostlý primitiv. Během své brigády jsem byl dokonce v jeden okamžik šokován tím, že pilou nařezaný dřevěný krov domu byl archeologem záměrně osekáván sekerou tak, aby byl ošklivý a nedbalý, čímž se mělo docílit dojmu „autenticity“. To je ale temný pravěk, děti!

Podle tohoto diplomovaného vědce prý lidé v halštatu neměli pily, a tak prý měly tyto trámy tvořící krov podobně ošklivý vzhled. Argumenty tohoto druhu lze vnímat pouze jako špatný vtip. Lovci v paleolitu neměli elektrické brusky a vyráběli ty nejkrásnější rytiny do kosti, jaké si lze vůbec představit. Lidé v neolitu neměli než kamenné sekeromlaty a roubili své studny dokonale opracovanými fošnami z dubového dřeva, o čemž svědčí například nálezy z Mohelnice. Ještě dnes je dobrým zvykem u lovců a traperů v Kanadě mít sekerou přesně a pečlivě osazené roubení trámů ve svém srubu – mít „obobrované“ konce je u nich považováno za velkou ostudu.

Obecně lze říci, že čím je epocha starší, tím lidé tvoří pečlivěji zdobené artefakty. A tak mně tento obraz ohyzdného „pravěkého domu“ neladí s výpovědní hodnotou pravěkých artefaktů. Skutečně si lze myslet, že například člověk z doby bronzové, který zcela běžně vyrábí ty nejdokonalejší bronzové předměty, které nedovedeme napodobit ani moderní technologií, bude špinavý zarostlý primitiv bydlící v díře z uschlého jílu a s hnijící střechou z rákosu, který nikde v okolí třiceti kilometrů neroste? Že velkomoravský Slovan, jehož šperk dovedou v České republice autentickým způsobem zhotovit ne více než dva zlatníci, bude běžně obývat nedbalou chýši na úrovni dětského „bunkru“ na šiškovou válku?

Současné archeoskanzeny ve skutečnosti vůbec neukazují, jak vypadal život a sídliště v pravěku, ale ukazují, jak by vypadala sídliště, kdyby byl omezený a nešikovný moderní člověk vytržen ze současnosti a umístěn o tisíciletí zpět v čase.

poznámky:

[1] Tak například dokud nebyla prozkoumána keltská oppida, bežně se tvrdilo, že Keltové byli jakási polozvířata žijící v lesních chýších. O vyspělosti jejich civilizace nebylo v akademických kruzích ani zdání. Proč se opakuje stejná vědecká chyba?

[2] Za všechny lze jmenovat nálezy domů šňůrové keramiky nalezené na Kurské kose, pravěké nákolní domy ve Švýcarsku nebo domy z doby bronzové z lokality Nola zachovalé v negativu v nánosu sopečného popela Vesuvu.

One Comment leave one →
  1. kudlicka permalink
    29.12.2011 19.14

    pokud člověk zapojí rasovou paměť, tak dojde ke stejnému závěru.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: