Skip to content

Torcello, Itálie; hrot gótského kopí

10.12.2012

Tento hrot germánského kopí nalezl Dr. Ingvald Undset v roce 1883 v malém muzeu na lagunovém ostrově Torcello vzdáleném dvě hodiny veslování od Benátek v Itálii. Zakladatel muzea jej krátce předtím našel na farmě, kde bylo tak dlouho, jak si rodina pamatovala. Bylo napíchnuté na dřevěném bidle a sloužilo jako pohrabáč. Hrot kopí je vyroben z bronzu, podle patiny vypadá, že byl vykopán ze země. Autor knihy k runovému nápisu na kopí uvádí:  „je-li má transliterace správná, reverzní/obrácené runy dávají TENINGAE“, (…) čtenář si má prý všimnout zajímavého jednoramenného T a dále F s rovnými rameny. Runový nápis má vyjadřovat údajné jméno majitele a má znamenat Dán nebo Dánův syn. Autorovi se zdá, že pochází z gótského tažení, nicméně je prý dobrá náhoda, že se zachovalo, když tak často měnilo majitele… Osobně se mi tento výklad run nezdá pravděpodobný. Kromě runového nápisu lze na kopí spatřit symbol svastiky, triskelu a blesků (patrně svazek blesků).  Zajímavé je, že toto kopí bylo vyrobeno z bronzu a ne ze železa. Na našem území byl nalezen v Berouně germánský hrob ze 4. století s bronzovým mečem a rovněž bronzovým hrotem kopí. Podle Eduarda Droberjara (Encyklopedie  římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, 2002, str. 16) měly bronzové zbraně v germánském hrobě v Berouně symbolický význam jako insignie významného jedince. Germánské kopí z obrázku níže pochází možná ze stejné doby, tedy z období okolo 4. století. Bylo zřejmě majetkem nějakého příslušníka germánského kmene Gótů pronikajících na území Římské říše. Obrázek je z knihy Handbook of the old-northern Runic monuments of Scandinavia and England. 1884. Obrázek níže je možné po naklinknutí zvětšit. 

Překlad anglického textu z knihy Handbook of the old-northern Runic monuments of Scandinavia and England. 1884. Mars Ultor.

Použitá literatura:

  • Stephens, George; Handbook of the old-northern Runic monuments of Scandinavia and England. 1884.
Komentáře: 3 leave one →
  1. Daniel Bezděk permalink
    11.12.2012 18.47

    “je-li má transliterace správná, reverzní/obrácené runy dávají TENINGAE” – zajímavé, pokud uvážíme, že výraz GAE je v kontinentální galštině výraz pro kopí, ovšem to se bavíme o období minimálmě o 4 století starším. Netuším, zda stará gótština používala výrazy přejaté z keltštiny, nebo zda je kopí jen špatně časově zařazeno. TENIN podle mého názoru může být osobní jméno, tedy výraz TENINGAE může znamenat Teninovo kopí, kopí náležející Teninovi.

  2. 11.12.2012 19.54

    Ta výzdoba kopí odpovídá výzdobě jiných germánských kopí z té doby. Takže zařazené by mělo být správně. Osobně bych ty runy četl jinak. Když to vezmu podle Starého Futharku, tak zleva bych viděl: Ansuz – Jera – dvakrát Nauthis? – Uruz – kolečko jako doplněk k získání určitého počtu znaků, runa? Ten první znak zleva nepočítám za runu, ale za jiný symbol – srpek měsíce? S jistotou ale nevím, jenom dohady… O staré galštině nic nevím, takže k tomu více nemůžu napsat.
    K těm germánským kopím máme teď něco i zde (v odkázaném článku jsou i odkazy na ty konkrétní nálezy):
    http://slavonie.org/2012/12/11/zdobene-hroty-kopi/

  3. Daniel Bezděk permalink
    11.12.2012 21.06

    Díky, opravdu asi nemůže být pochyb že kopí skutečně germánské je. V runách se naprosto neorientuji – nicméně ta shoda s keltštinou mě zarazila, i když je pravda, že ještě ve 4. stol.n.l. bylo v romanizované Galii používání galštiny hlavně v nižších vrstvách společnosti ještě běžné, takže vyloučit se nedá nic…

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: